Poradna nejen pro talenty
Otázka: Co si myslíte o možnosti dělat termojadernou fúzi v domácích podmínkách, jak se o tom píše na stránkách http://vtm.zive.cz/aktuality/udelej-si-sam-fuzni-reaktor?
Odpověď: Po přečtení článku jsem si toto zařízení pro sebe zařadil mezi fantasmagorické experimenty, které provádí např. Jean Naudin, který je znám tím, že neuznává jiné fyzikální zákony než svoje. Velmi pochybuji o tom, že by se v této elektronce dosáhlo pouze elektrostatickým působením větších energií než v tokamaku ITER, jak se píše v článku. Protože však nejsem odborníkem na fyziku plazmatu, zeptal jsem se prof. Kulhánka z ČVUT, kterého považuji v tomto oboru za předního odborníka. Ten je rovněž velmi skeptický, protože v tomto zařízení nejsou řešeny problémy nestabilit, které musejí zákonitě vziknout, způsob ionizace, plnění deuteriem atd. Stejná byla odpověď z Fyzikálního Ústavu AVČR, kterou uvádíme v původním znění:
O elektrostatickém udržení plazmatu se uvažovalo hned v začátku fúzního výzkumu (O. Lavrentěv kolem 1950 v bývalém SSSR), ale bylo dosti rychle zavrženo ve prospěch magnetického udržení, které je praktičtější, protože stacionární mangetické pole nedodává zachyceným nabitým částicím plazmatu žádnou energii. Koncept urychlení jednoho partnera fúzní reakce D+T v formě svazku iontů, který zasáhne druhého partnera jako tečík, lze, samozřejmě, v principu uskutečnit a na tomto principu může i fungovat neutronový zdroj, jak popsáno v tom materiálu. Nikdy se ale nepodaří vyrobit z takto iniciované fúzní reakce víc energie, než je třeba na její iniciaci, tj. na vytvoření a urychlení oněch potřebných svazků. K docílení kladného energetického zisku není jiné cesty, než vytvořit energeticky méně náročné prostředí blíže k termodynamické rovnováze, tj. plazma prostě zahřát na fúzní teplotu (u D-T směsi asi 10 keV) a spolehnout se na fúzní srážky iniciované chaotickým tepelným pohybem obou partnerů v rámci horkého plazmatu. Proto uvedené zařízení nemůže v principu fungovat jako energetický zdroj s kladným ziskem, odhledě od potíží s udržením plazmatu v elst poli, eventuelních nestabilit atd. Coby zdroj neutronů by se jejich počet dal zajisté odhadnout, ale rovněž se dá pochybovat, že by to byl zdroj o mnoho vydatnější než třeba kousek beriliové fólie potřený vrstvičkou nějakého vhodného alfa-zářiče.
Odpověď přidal: Jan Šlégr