Pozorované jevy

Ionosféra Země se chová jako citlivý detektor vysokoenergetických částic z vesmíru. Při vyšším počtu částic dopadajících na ionosféru roste její ionizace a tím i odrazivost pro radiové vlny. V tomto projektu přijímáme radiové signály ze vzdálených vysílačů, které pracují v pásmu velmi dlouhých vln (angl. VLF, Very Low Frequencies).

V případě např. solární bouře prudce vzroste odrazivost ionosféry a tím i intenzita přijímaného signálu. Takováto událost se nazývá náhlá ionosférická porucha (angl SID, Sudden Ionospheric Disturbance). Náš detektor těchto poruch pracuje 24 hodin denně a pokud takovou událost zachytí, snažíme se k ní pomocí dat z družicové sítě přiřadit událost, která ji vyvolala (zvýšena sluneční aktivita, gama záblesk, meteor, případně místní rušení).

Na obrázku je zkušební záznam z detektoru. Plná křivka představuje napětí na výstupu detektoru, bodově je vynesena výška Slunce nad obzorem. Je patrné, že v noci je ionosféra neklidná, s východem Slunce odrazivost klesá, následně roste a maxima dosahuje v poledne. Pak opět klesá až do doby západu Slunce. Zvýšená odrazivost ionosféry by se projevila náhlým vzrůstem ionizace a postupnou relaxací do původního stavu.