Použitá technika

SID monitor


Pro příjem velmi dlouhých vln je nejdůležitějším článkem přijímacího řetězce anténa. V tomto případě se jedná o anténu cívkovou, která přijímá magnetickou složku EM záření. V původním přijímači bylo nutné tuto anténu doladit vhodným kondenzátorem do rezonance na přijímané frekvenci (např. 20,27 kHz) a přesné nastavení bylo poměrně náročné.

Nyní sestavený přijímač nevyužívá rezonance, ale zesiluje celé nízkofrekvenční spektrum až do 100 kHz pomocí přesného přístrojového zesilovače.

Zesílené napětí je pak vedeno do vstupu zvukové karty počítače, kde je provedena Fourierova transformace. Z celého nízkofrekvenčního spektra se pak vyberou jen ty frekvence, na kterých vysílají protistanice. Počítač pak zaznamenává hodnoty napětí, které odpovídají těmto frekvencím. Výstupem je závislost "síly" (správně intenzity na anténě) protistanice na čase, tedy zároveň i závislost odrazivosti ionosféry na čase.


Geofyzikální magnetometr


Je použit dostupný fluxgate magnetometr (s měřením magnetické indukce založená na posunu hysterézní křivky jádra slabým vnějším polem), který se stále více objevuje např. v mobilních telefonech. V tomto případě je použit jednoosý magnetometr FGM-1 firmy Speake & Co, jehož výstupní veličinou je perioda TTL pulsů (přímo úměrná magnetické indukci). Tato perioda je měřena kartou Arduino, přepočtena na indukci a ukládána v počítači.


Krátkovlnný SID monitor


je podobný VLF SID monitoru, pouze přijímaný signál pochází od časového vysílače RWM na frekvenci 9,996 MHz. Nízkofrekvenční signál z přijímače je veden do zvukové karty a ukládána je jeho amplituda, kde je typická diurnální variace způsobená změnami odrazivosti ionosféry během dne, kde na rozdíl od VLF signálu dochází ke snížení amplitudy během dne (krátkovlnný signál se odráží od vyšších vrstev ionosféry a přitom musí projít vrstvou, která jej zeslabuje; pohltivost této vrstvy je závisí na zenitovém úhlu Slunce).